Švédsko-německý developer Svevind podepsal dohodu s kazachským režimem, jejímž cílem je produkce dvou milionů tun vodíku z největších větrných a solárních základen na světě.
Jeden z největších světových projektů v oblasti obnovitelné energie a zeleného vodíku učinil významný krok směrem ke komercializaci poté, co developer Svevind podepsal investiční dohodu s kazachskou vládou.
V rámci dohody, která byla podepsána v přítomnosti předsedy Evropské rady Charlese Michela a prezidenta Kassima-Jomarta Tokayeva v prezidentském paláci v Astaně, byly dohodnuty parametry projektu Hyrasia One o výkonu 20 GW, včetně pozemků, které mají být k dispozici, přístupu k infrastrukturě, volného pohybu zboží a kapitálu a dalších ekonomických a právních podmínek.
Projekt v hodnotě 40 až 50 miliard dolarů, který by ročně produkoval až dva miliony tun zeleného vodíku, by byl poháněn asi 40 GW větrným a solárním zdrojem instalovaným v rozsáhlých stepích jihozápadního Kazachstánu, což z něj učiní jeden z největších projektů obnovitelných zdrojů energie na světě po dokončení v roce 2032.
Dohoda znamená, že Hyrasia One, která projekt vyvíjí, může nyní pokračovat v konkrétních jednáních se spoluinvestory, zákazníky a dodavateli zařízení a tím položit základy pro následné uvádění zeleného vodíku na trh. Konečné investiční rozhodnutí bude učiněno v roce 2026.
Podle Wolfganga Kroppa, generálního ředitele společnosti Hyrasia One a generálního ředitele společnosti Svevind, je Kazachstán ideálním místem pro výrobu čisté energie a zeleného vodíku. V rozlehlých stepích panují celoročně vynikající větrné podmínky a sluneční záření je mnohem intenzivnější než například ve střední Evropě.
Přítomnost Michela u podpisu v Astane, naznačuje důležitost projektu pro EU, která si klade za cíl dovézt do roku 2030 deset milionů tun zeleného vodíku a zároveň usiluje o vytáhnutí bývalého sovětského státu z politické orbity Ruska.
Podle prohlášení Evropské rady se Michel a prezident Tokayev dohodli, že v nadcházejících letech budou dále posilovat, prohlubovat a rozšiřovat spolupráci mezi Kazachstánem a EU. To zahrnuje spolupráci v oblasti udržitelných surovin, baterií a obnovitelných hodnotových řetězců.
Vzhledem k tomu, že Kazachstán nemá přístup k otevřenému moři a je vzdálen od pevniny Evropy zhruba 2 000 km, by vývoz vodíku do EU téměř jistě vyžadoval výstavbu potrubí, přičemž alternativy jsou vodíkové nádrže naložené do vlaků nebo nákladních vozidel. Potrubí by pravděpodobně muselo projít Kaspickým a Černým mořem a částmi Ázerbájdžánu a Gruzie.
Ekonomika Kazachstánu se v současné době silně spoléhá na vývoz fosilních paliv a země patří mezi 10 největších světových vývozců uhlí a ropy, a zároveň se zavazuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
