Díky válce na Ukrajině se odhalilo, jak moc je Česká republika závislá na plynu z Ruska. Proto politici v poslední době diskutují převážně na téma energetické soběstačnosti. Nejčastěji se diskutuje o tom, jak soběstačnosti docílit a jestli se máme spoléhat na jádro.
Od samého počátku války na Ukrajině se v Evropě řeší, jak může být dodávka plynu z Ruska nahrazena. A brzy na to bylo odhaleno, že Česká republika spolu s Lotyšskem země, které jsou na plynu z Ruska nejvíce závislé.
Vláda pod nátlakem rychle zakročila a zajistila spuštění nizozemského terminálu se zkapalněným zemním plynem. Díky tomu může Česko zpracovat až 3 miliardy kubíků plynu. Ještě minulý rok však z Ruska proudilo do Česka asi o dvě třetiny více plynu.
To, že má Česko plyn z Nizozemska však neznamená, že nepotřebujeme další možnosti. Válka na Ukrajině zapříčinila také zvýšenou podporu rozvoje jaderné energie a budoucnost energetiky by se také mohla odvíjet směrem využití jaderné energie a obnovitelných zdrojů energie.
Petr Fiala, premiér České republiky, koexistenci jádra a obnovitelné energetiky schvaluje a tvrdí, že energetickou bezpečnost zaručí pouze tato kombinace. Dle jeho názoru se Česká republika nemůže spoléhat pouze na obnovitelnou energetiku z důvodu méně vhodných podmínek pro solární, větrné a vodní elektrárny než mají další země, a proto je jaderná energie nepostradatelná.
