V České republice jsou místa, kde si fotovoltaických polí ani nevšimnete, a jsou místa, kde vyloženě bijí do očí. Ale i velké solární elektrárny se dají postavit s citem a v souladu s rázem krajiny. Pokud je půda nízko-bonitní (tedy má nízkou výnosnost), jsou fotovoltaická pole to nejlepší, co ji může potkat.
Solární energetika a zemědělství ve vzájemné symbióze
Pokud je půda výnosná a úrodná, dá se pomocí agrivoltaiky zachovat její úrodnost a zároveň maximálně čerpat sluneční energii. V agrivoltaice se používají bifaciální (oboustranné) fotovoltaické panely, které jsou zasazeny kolmo do země a zachytávají tak světlo z obou stran. Výhodou těchto panelů je, že jim vyhovuje umístění výše nad zemí, takže pod nimi může zemědělec dál půdu využívat.
V horkých letních dnech plodiny rády využijí stín panelů. Zejména v posledních letech, kdy jsme zažívali vlny veder a sucha, je každý stín velice vítán. Pravidelným střídáním slunečního svitu a stínu vytvoří panely mikroklima – vzduch se lépe ochlazuje, vlhkost zůstane v půdě.
Agrivoltaika má i další výhody
Zadržování vlhkosti v půdě se ukázalo jako jedna z největších výhod agrivoltaiky. Vzájemným „soužitím“ panelů a plodin dochází k vytvoření ideálních podmínek pro všechny. Vlhký vzduch totiž ochlazuje panely, které se nepřehřívají a jedou na plný výkon. Zároveň se v půdě drží vlhkost, což zase snižuje spotřebu vody.
Postavením panelů na poli vzniknou řady, mezi kterými pohodlně projede traktor i s žacím ústrojím. Jednotlivé řady panelů od sebe totiž musí být i v dostatečné vzdálenosti, aby se vzájemně nezastiňovaly.
