Net-zero je v poslední době často používány anglický termín, který v češtině znamená ‘uhlíková neutralita’. Používají ho převážně představitelé zemí a nadnárodních společností a pojí se s rokem 2050. Do tohoto roku se totiž plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality, aby se globální nárůst teploty nezvýšil nad 1,5°C.
A proč zrovna net-zero? Doslovný překlad je ‘čistá nula’, a znamená tedy, že stát nebo společnost odstraní z atmosféry takové množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypustili. Tedy stát nebo společnost jsou uhlíkově neutrální, pokud do ovzduší nevypouští ani neubírají škodlivé plyny.
Existuje více škodlivých plynů, ale CO2 (oxid uhličitý) je zodpovědný za 70% aktuálního oteplení a pokud se tedy někdo zaváže k dosažení klimatické neutrality, počítá se s tím, že dosáhne nulových nebo záporných emisí oxidu uhličitého. Bohužel ne vždy se závazky týkají i dalších skleníkových plynů, jako jsou CFC a HFC (také známé jako freony), metan nebo oxid dusný.
Například Evropská unie a Velká Británie plánují dosáhnout klimatické neutrality u všech skleníkových plynů. Zatímco Nový Zéland se soustředí pouze na oxid uhličitý i přesto, že třetinu emisí této země tvoří metan z živočišné produkce.
Při závazku klimatické či uhlíkové neutrality záleží na tom, zda se neutralita bude týkat pouze emisí tvořících se na území zavazujícího se státu (teritoriální emise) či všech emisí, které se tvoří při spotřebě v tomto státě (emise ze spotřeby). V ČR je rozdíl mezi těmito dvěma typy emisí malý, avšak některé země mají rozdíl teritoriálních emisí a emisí ze spotřeby mnohem vyšší.
Jakým způsobem se snižují emise?
- Přímé snížení emisí skleníkových plynů – obnovitelné zdroje nahradí uhelné elektrárny, využití alternativních pohonů aut, apod.
- Zachycení CO2 z atmosféry – výsadba stromů a obnova lesů (rostliny mají schopnost vázat CO2 do svých listů, kmenů nebo kořenů)
- Uhlíková kompenzace – různé typy projektů, které například zachycují metan a následně ho přemění na plyn slabší nebo ochrana místních lesů a zalesňování apod.
