V obci Vestec, která se nachází nedaleko hlavního města se testuje jedinečné zařízení. Jedná se o bateriové systém, který právě prochází testy, zda-li zvládne poskytovat podpůrné služby pro operátora elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS.
Bateriový projekt
Jedná se o fotovoltaický systém na střeše s baterií doplňující tři nabíjecí stanice ČEZ pro elektrické auta. Testuje se částečný off-grid provoz nabíjecích stanic využíván při dlouhodobě nízkém nebo omezeném síťovém výkonu. Řadou testů ČEPS právě ověřuje, zda tato ‘baterie’ může poskytovat i podpůrné služby.
Panely umístěné na střeše budovy u třech nabíjecích stanic pro elektrická vozidla mají výkon 2O kW a posílají energii do baterií umístěných ve sklepě. Tyto baterie mají kapacitu 274 kWh a jsou schopné při výpadku dobít sedm elektrických vozidel střední třídy.
O jaké podpůrné služby pro ČEPS se jedná?
Novodobá energetika však vyžaduje více úložišť energie, které by byly schopné volně dodávat energii, která v soustavě chybí, usměrňovat frekvenci či ukládat přebytečnou energii. Odborníci z ČEZu a ČEPSu proto nyní podrobují testům i bateriový systém pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.
Mezi podpůrné služby se řadí například automatická regulace frekvence, schopnost eliminace odběrové špičky při dobíjení elektrických vozidel nebo schopnosti fungování během omezené doby v off-grid provozu.
Hlavní bateriové projekty
Energetický gigant ČEZ se odvětví ukládání energie zabývá obecně. Skupina se věnuje například činnostmi v oblasti veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektrická vozidla, nebo v průmyslových podnicích, dále pro malé a střední společnosti ale i v domácnostech.
Dle jednoho z cílů skupiny ČEZ o zprovoznění nových akumulačních kapacit s výkonem 3OO MW do roku 2O3O společnost podporuje rozvoj i dalších bateriových projektů.
Od roku 2O19 je v chodu akumulační systém o výkonu 4MW, který se nachází u elektrárny Tušimice, který nejdříve reguloval frekvenci v rámci projektu ČEPS a ČEZ, poté byl spuštěn ‘na ostro’. Od minulého roku je v komerčním nastavení a umožňuje energetice v Česku využívat služby výkonové rovnováhy.
V areálech, kde nyní stojí klasické elektrárny a kde skupina ČEZ plánuje postavit solární parky, se zvažují i technické a ekonomické pohledy bateriových projektů, které by opět primárně poskytovaly podpůrné služby. Kromě těchto nových bateriových projektů by se využily i starší ‘secondhandové’ akumulátory, které byly v minulosti již použity.
Toto se možná nebude týkat jen České republiky, ale systém by mohl být využit i v zahraničí. Česko je totiž členská země platformy MARI, díky které dochází k výměně regulační energie.
5 hlavních akumulačních kapacit ČEZ v Česku:
- PVE Dlouhé stráně – 37OO MWh (zahájení provozu v roce 1996)
- PVE Dalešice – 23OO MWh (zahájení provozu v roce 1978)
- PVE Štěchovice II – 2OO MWh (zahájení provozu v roce 1947, modernizace 1996)
- BAART – Tušimice – 2,8 MWh (zahájení provozu v roce 2O19)
- Dobíjecí hub Vestec – 275 kWh (zahájení provozu v roc 2O19
