Západní Evropa se za poslední tři desetiletí snažila snížit emise skleníkových plynů více než kterýkoli jiný region na světě a výrazně rozšířila solární a větrnou energii. Zavedla daně z uhlíku a další politiky na zvýšení nákladů za ‘nečistou’ energii. Evropská unie od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů celkem o asi 30%, což je mnohem více než například v USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii nebo v jiných bohatých zemích. Evropský pokrok v oblasti čisté energie však kontinent nezachránil před rostoucím poškozením způsobeným globálním oteplováním.
Evropa se ale bohužel stává příkladem nespravedlivé zátěže změny klimatu, alespoň ve srovnání s jinými bohatými zeměmi, které jsou zodpovědné za velký podíl historických emisí. Je pravda, že ne všechny evropské politiky v oblasti čisté energie uspěly. Nedostatky ale mohou někdy zastřít realitu, že ve snižování emisí pokročila Evropa více než kdokoliv jiný.
Navzdory těmto snížením emisí se Evropa mění v jedno z nových světových klimatických horkých míst. Proč? Svou roli mohou hrát zpomalující větry a slábnoucí mořské proudy v regionu. Vědci se shodují, že vlny veder, které jsme zažívali v minulém roce, by neproběhly bez změny klimatu způsobené člověkem.
Rusko a budoucnost
Do budoucna zůstává nejasné, o kolik se Evropa stane teplejší, částečně proto, že to závisí na tom, jaké kroky svět podnikne v boji proti změně klimatu. Zda bude Evropa pokračovat ve svém rychlém posunu směrem k čisté energii, je také nejisté. Ruská invaze na Ukrajinu vedla EU a Velkou Británii k hledání jiných zdrojů energie než ruského plynu – a náhrady, jako je uhlí nebo zkapalněný plyn, by mohly být špinavější.
EU slíbila, že tento rozdíl vynahradí, a přijala několik nových politik, například urychlení přechodu na elektromobily. EU také rozšiřuje solární a větrnou energii ještě více, než se původně plánovalo. Pokud udrží tyto politiky v platnosti, bude EU pravděpodobně i nadále vést svět ve snižování emisí skleníkových plynů.
