Co je to tepelné čerpadlo?
Zjednodušeně to funguje jako obrácená lednička. Odebírá teplo zvenčí (vzduchu, země a nebo vody) a předává ho do domu – buď klasickými rozvody v podobě radiátorů, podlahového vytápění, a nebo ventilátory.
Výhody tepelných čerpadel?
- levnější provoz
- nenáročné na prostor
- využití obnovitelných zdrojů energie – z ekologického hlediska šetrné zařízení vůči životnímu prostředí
- snadná obsluha, nenáročná údržba
Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo ušetří za rok asi dvě třetiny nákladů za vytápění oproti elektrokotli a asi třetinu ve srovnání s plynovým kotlem. Při započítání růstu cen energií se návratnost investice do pořízení tepelného čerpadla pohybuje u rodinných domů kolem šesti let. Tepelné čerpadlo umožňuje vytápět a ohřívat vodu ekonomicky i ekologicky výhodně.
Kdy se vyplatí tepelné čerpadlo?
Tepelná čerpadla doporučují odborníci do novostaveb nebo do starších, zrekonstruovaných domů, často se používají také do pasivních domů, kde se starají o vytápění a hlavně o ohřev teplé vody. Jsou tedy vhodná do objektů, které již mají vcelku dobré tepelně-technické vlastnosti. Starší dům bez izolace se vyplatí nejdříve zateplit, než se pustíte do pořizování tepelného čerpadla. Investovat byste totiž museli do výkonnější jednotky, která je pochopitelně dražší. Vyplatí se zkrátka postupovat tak, abyste peníze zbytečně nemuseli „vyhazovat oknem“.
Když to vezmeme hodně zjednodušeně – oproti vytápění elektřinou dokáže tepelné čerpadlo ušetřit až dvě třetiny nákladů. Pokud tedy elektřinou protopíte třeba 50 000 korun ročně, může úspora u tepelného čerpadla znamenat třeba až 33 000 korun ročně. Pokud zvažujeme tepelné čerpadlo za 200 000 korun, návratnost vychází okolo 6 let.
V případě nízkoenergetických či pasivních domů ale vychází návratnost pořizovacích nákladů hůře. Třeba u standardního rodinného domu s podlahovou plochou 170 m2 a tepelnými ztrátami 7 kW vychází náklady na vytápění elektřinou asi na 20 000 korun ročně, s tepelným čerpadlem by úspory mohly být asi 13 500 korun za rok. A návratnost? S čerpadlem za 200 0000 korun se částka uspořená při provozu vrátí až za 15 let. Finální bilanci ale ovlivňuje třeba i růst cen energií, ceny za servisní práce a další.
Tepelné čerpadlo země-voda
Teplo získává ze země – buď z hlubinného vrtu a nebo plošného kolektoru. Plošný kolektor vypadá tak, že vám firma pod povrch zahrady zakope plastové hadice s nemrznoucí směsí. Teplo odebírá kolektor z vrchní vrstvy zeminy, kde se akumuluje sluneční energie – pro tento typ čerpadla tedy potřebujete mít dostatečně velkou zahradu. V létě zas tento systém můžete použít k ochlazování vzduchu jako klimatizaci. Investiční náklady jsou u tohoto řešení vyšší, ty provozní ale až o 30 % nižší než u čerpadla vzduch/voda.
Tepelné čerpadlo voda-voda
Pokud máte za domem rybník a nebo teplejší vodní tok, je tato varianta přímo pro vás. Tepelné čerpadlo odebírá teplo z vody, která se čerpá do výměníku a poté se vrací zpět. Za pořízení dáte méně, než u čerpadel země/voda, na druhou stranu je ale tento systém náročnější na údržbu. Ideálně se hodí například do provozů, kde vzniká nějaké odpadní teplo.
Tepelné čerpadlo vzduch-voda
V současnosti asi nejpoužívanější typ tepelných čerpadel získává teplo z venkovního vzduchu. Jeho velkou výhodou je snadná instalace a to, že se vejde i tam, kde nejsou prostorové možnosti tak velké, takže se hodí i do rekonstruovaných domů. Vstupní investiční náklady jsou nižší než u systému země/voda, na druhou stranu ale počítejte s vyššími náklady na provoz. Určitým rizikem je tu vyšší hlučnost, i když dnes se výrobci snaží, co můžou, aby hlučnost byla co nejnižší.
Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch
To funguje stejně jako vzduch/voda, až na to, že vnitřní jednotka nemá tepelný výměník vzduch/voda, ale trochu větší výměník typu chladivo/vzduch, odkud se vzduch rozvádí do celého domu pomocí vzduchotechniky. Teplotu v každé místnosti je pak možné ovládat zvlášť. V létě můžete systém použít jako klimatizaci, mínusem je na druhou stranu to, že jím nemůžete ohřívat užitkovou vodu.
