Co vše závisí na životním prostředí? Je to kvalita našeho života, naše zdraví a pracovní místa. Způsob a tempo, jakým využíváme přírodní zdroje dnes, však ohrožují kvalitu našeho života a schopnost přírody uspokojovat v budoucnosti naše potřeby. Potřebujeme zásadně změnit výrobní postupy, spotřebitelské návyky a celý způsob života. Je nutné ekologizovat naše hospodářství, přičemž tento přechod musí začít už dnes.
Naše planeta má omezené zdroje a již dnes využíváme a spotřebováváme více zdrojů, než tato planeta může udržitelně poskytovat. Přírodní zdroje jsou základem naší výroby a spotřeby, vytvářejí bohatství a pracovní místa, a přispívají tak ke kvalitě života a prosperitě.
Míra, v jaké spotřebováváme zdroje, má však i svou stinnou stránku. Vyvíjíme na životní prostředí takový tlak, že hrozí oslabení jeho schopnosti uspokojovat naše potřeby v budoucnosti.
Vlivem lidské činnosti se uvolňují znečišťující látky do ovzduší a hromadí plasty v oceánech. Naše ekosystémy se mění dosud nejrychleji v historii, a to nepřirozeným tempem. V důsledku intenzivnější výměny zboží mezi kontinenty se na různých místech objevují nepůvodní druhy živočichů a rostlin, které mohou napadat celé ekosystémy. Se změnou klimatu se mění koloběh srážek. Zemědělské výnosy jsou méně spolehlivé, což způsobuje prudký růst cen potravin.
Pro zajištění naší životní úrovně a kvality života v dlouhodobé perspektivě musíme naše hospodářství ekologizovat a tento přechod musí začít již dnes. Jak toho však dosáhnout? Jak můžeme přeměnit naši ekonomiku tak, aby podporovala ochranu životního prostředí a současně zabezpečovala naši životní úroveň?
Podpora účinnějšího využívání zdrojů v Evropě
Naše ekonomika musí především účinněji využívat zdroje. Budeme muset z menšího množství efektivněji získávat více. Musíme snížit objem zdrojů, které získáváme a využíváme.
Je samozřejmě důležité snižovat přísun nových surovin do výrobního procesu a tyto výrobní procesy zefektivňovat, ale to je jen jedna strana mince. Musíme také snižovat ztráty surovin a množství odpadů v celém řetězci výroby a spotřeby.
Přeměna našeho hospodářství je možná, avšak vyžaduje opatření a úsilí, která bude třeba vynakládat po dobu několika desetiletí. Evropa již v oblasti účinnějšího využívání zdrojů dosáhla významných úspěchů, ale je třeba učinit ještě mnohem víc.
Byla již zavedena řada strategií a právních předpisů EU, jako je Evropa 2020, stěžejní iniciativa „Evropa účinněji využívající zdroje”, rámcová směrnice o odpadech nebo 7. akční program pro životní prostředí, které se snaží v dlouhodobé perspektivě dosáhnout udržitelnosti klíčových oblastí našeho hospodářství.
Plné uskutečnění těchto politik by přineslo prospěch v mnoha směrech. Na jednotku výroby by se spotřebovalo méně zdrojů, což by přispělo k ochraně a zachování životního prostředí. Zároveň by hospodářství mohlo těžit ze zásadních inovací a z vyšší konkurenceschopnosti evropských podniků.
Omezování odpadů
Vezměme si například potravinové odpady. Odhaduje se, že 30 až 50 % potravin v celosvětovém měřítku skončí v popelnicích. Jen v EU ročně vyhodíme téměř 90 milionů tun potravin, což je skoro 180 kg na osobu.
K plýtvání potravinami dochází ve všech fázích výrobního a spotřebního řetězce.
Ekologizace celého – evropského a v konečném důsledku i světového – hospodářství je nesmírně složitý úkol. Znamená to promítnout udržitelné využívání zdrojů do každého aspektu našeho života.
Ekologické inovační projekty, využití obnovitelných zdrojů a výzkum celkově – to vše má zásadní význam pro navrhování lepších výrobků a procesů a snižování množství odpadů. Podnikatelé v součinnosti s orgány veřejné správy a občanskou společností mohou provádět udržitelná řešení, dokud se nestanou „běžnou praxí”. Můžeme například vytvořit systém, kde si budeme „pronajímat” nebo „vypůjčovat” výrobky, tak jako nástroje a automobily, namísto toho, abychom je sami vlastnili, a tím bychom potřebovali méně takových výrobků k uspokojení našich potřeb.
Musíme přeměnit naše hospodářství tak, aby se účinněji využívaly zdroje a omezilo se množství odpadů, resp. ztrát, které v něm vznikají. Ekonomická věda nám poskytuje některé nástroje umožňující odhadovat ztráty a škody a také určitá doporučení, jak v našich ekonomických rozhodnutích zohlednit životní prostředí. Potřebujeme však také více inovací, více výzkumu a samozřejmě také dlouhodobou perspektivu.
Přechod k ekologickému hospodářství můžeme podpořit i my všichni v rolích spotřebitelů. Naše spotřebitelské chování je silně ovlivněno našim okolím a sociálním prostředím, impulsy a možnostmi volby, které máme. Struktura spotřeby se v průběhu dějin neustále vyvíjí. Můžeme této flexibility využít k vlastnímu prospěchu a směřovat tak k udržitelnosti.
Bez ohledu na úroveň našich příjmů a na to, v které části světa žijeme, naše zdraví a kvalita našeho života závisí na životním prostředí. Na jeho dobrém stavu máme zájem všichni.
